Potkal jsem se s lidmi které jsem znal jen z výukových kazet,například s Alexem Greanem a dalšími.Byli velice přátelští,kamarádští a vůbec moc príma.Každopádně bylo od koho a co se učit.

Stanout na okraji Grand Canyonu je něco, tak obrovskou jámu nikde jinde neuvidíte. Je to 40km široké, 1000m hluboké a 400km dlouhé, no prostě hrůza. A tak tam stojíte a uvědomujete si svou malost.

                                                                                    Není se co divit, že staří indiáni považovali toto území za posvátné. Působí vskutku majestátně.

Bryce Canyon

Sníh zima, ale je na co koukat, nepochopitelné vzdálenosti hra barev a světla, obrovské dojmy z obrovské země. U nás to není méně hezké, ale zde ohromí ta "OBROVSKOST".

I takové pohledy nabízí Death Valley Údolí smrti Je to nádhera,ale to jméno má jistě své opodstatněn Kamení,písek,v letě 60 ˚C vysušující vítr

 Údolí smrti

 
Poušť. Suchý vzduch, krásné pohledy, ale úzko.

Nejsem zvyklý žít v poušti.Děsí mne ty daleké obzory a všude kamení a písek.Zkamenělé duny písku a když se zadívám k obzoru,fata morgana mi nabidne pohlrd na kolonu krytých vozu.Na nich ,ti co touží najit nový domov ve slunné Californii.Ani se nedivým,že jich tu zahynulo tolik.A ta odvaha!.

Taky na koni jsem si to vyzkoušel .Sice jen na chvíli,ale ten pocit.Jezdit na koni po zemi po níž cválali opravdoví průkopníci Západu.